Tak nám Arnold podlehl ženě. Doslova, v obou smyslech toho slova. Rudá Sonja ho donutila sklonit se ve vzájemném souboji před jejím uměním s mečem a on ho potom zasunul do pochvy. Jo, já vím, trapný dvojsmysl – ale příznačný pro celý film. Kde není co brát, upřímně se zasmějete i vtipu ze třetí cenové.
Rudá Sonja vznikla hned po úspěchu dvou filmů o Conanovi, kdy jejich spolutvůrce Dino de Laurentiis (už tohle jméno leccos naznačuje) pořád neměl dost. Ze světa Hyperboreje se rozhodl těžit potřetí: na motivy novely Stín supa (1934) od Roberta E. Howarda vznikl (na papíře) ambiciózní scénář, režie se stejně jako v Ničiteli Conanovi ujal zkušený Richard Fleischer (Vikingové, Pan Majestyk atd.), hudbu skládal věhlasný Ennio Morricone a hlavních rolí se chopili Nielsenová se Schwarzeneggerem.
Výsledek? Neduživá sestřička obou conanovek. Ve srovnání s tehdejší hojnou sword & sorcery produkcí je sice pořád ještě lehce nadprůměrná, viděná dnešníma očima hodně levná, plytká a nechtěně směšná. Stačí se podívat třeba na takový souboj s mechanickou obludou v podzemním jezeru.
Trochu zmatek a shon je v Rudé Sonje
První kámen úrazu leží v přitroublém ději. Rudá Sonja (Brigitte Nielsenová – brzy na to i Rocky 4, Cobra a Policajt v Beverly Hills 2) je obdařena (kromě jiného) výtečným bojovým uměním a chce se pomstít zlé královně Gedren (Sandahl Bergman – v Barbaru Conanovi zazářila jako Valeria), která vyvraždila její rodinu. Gedren se zmocnila magického talismanu, který jí umožní bezmezně vládnout. Rudé Sonje pomáhá lord Kalidor (Arnold Schwarzenegger). Společně Gedren porazí a zachrání svět.
Druhé trable přináší obsazení hlavních rolí, původně jeden z esových trumfů snímku. Arnolda to evidentně nebaví, koneckonců v kůži „Conana“ se ocitl už potřetí a klesající úrovně „série“ si byl vědom. Žirafoidní Brigitte Nielsenová se jako Rudá Sonja snaží, seč může, v úvodu (snad nechtěně) neuhlídá v domečku svoje vnady, ale neporazitelnou bojovnici jí člověk prostě nevěří.
Něco se také povedlo
Naštěstí tady máme řadu detailů, které stojí za pozornost. Například krásnou grafiku velkoprostorových exteriérových scén jako most přes propast vytvořený z kostry nějakého vyhynulého obřího zvířete. Pozornost na sebe strhává také princátko Tarn (v podání Ernie Reyese Jr., takového synáčka Bolo Yeunga) a jeho obtloustlý strážce/služebník Falkon (Paul Smith).
Rudá Sonja se nejen vyzná s mečem, ale také v psychologii – z nesnesitelně namyšleného kluka udělá obratný fíglem v cukuletu hodného a uctivého mladého vládce. Ikol, honzoidní rádce zlé Gedren, končí rozmačkaný na kaši pod těžkou vstupní bránou.
Při pozorném sledování toho samozřejmě objevíte ještě mnohem více. Rudá Sonja není moc dobrý film, ale pro zájemce o pokleslou osumdesátkovou fantasy a milovníky Arnoldovo bicepsů jde o povinnost. Ostatně, ani tyhle poznámky nejsou nic moc, a dočetli jste je až do konce.
Rudá Sonja: rekapitulace
- Originální název: Red Sonja
- Výroba: USA/Nizozemsko, 1985
- Délka: 89 min
- Režie: Richard Fleischer
- V hlavních rolích: Brigitte Nielsenová, Arnold Schwarzenegger, Sandahl Bergman, Paul L. Smith, Janet Ågren, Ernie Reyes Jr., Ronald Lacey, Hans Meyer, Lara Lamberti
HODNOCENÍ: 3/5