Losangeleské Dickies uvádí celá řada kapel jako inspiraci pro humorný, pohodově apolitický odstín své tvorby – Toy Dolls, Queers ba dokonce Green Day by mohli vyprávět. Hned úvodní album téhle potrhlé punkové partičky The Incredible Shrinking Dickies jasně ukazuje, proč.
Hravě se kalifornský kvintet vypořádal už s obalem. Žádný nihilismus, žádní zle se tvářící vyvrhelové, žádná válka: nechal se na něm zmenšit a bojuje s tužkou v ruce neznámého útočníka. V barevných oblečcích odkazuje na svého času proslulý americký sci-fi snímek Neuvěřitelný zmenšující se muž (Incredible Shrinking Man, 1957).
Par… ádní punková směsice
Deska má neskutečný říz od začátku až do úplného konce. Otevírá ji pěkně svižný rokenrol Give It Back, na který navazuje asi největší pecka Poodle Party. Obě sázejí na jednoduchost, mají výrazná aranžmá se spoustou doplňkových zvuků a vystačí si s minimalistickým kytarovým sólem.
Třináctka skladeb se na Incredible Shrinking Dickies nahustila do 27 minut, takže není čas na žádná hrdinství. Po zdařilé předělávce blacksabbathovského Paranoida zní zamilovaná odrhovačka She odkazující až někam k Beach Boys (aby ne, když originál pochází od šedesátkového hitového dua Boyce & Hart). Pak přichází Shadow Man s výrazným saxíkem a po něm trochu tvrdší Mental Ward, kde lze vypozorovat pojítko s The Ramones.
Našlapuj opatrně, vyváděj divoce
Z proudu bezstarostných rošťáren poněkud vystupuje coververze protest songu Eve of Destruction od dvojky P. F. Sloan – Barry McGuire, který dělí album na dvě poloviny. V You Drive Me Ape a především ve vynikajícím hymnu Waterslide lze naplno docenit přínos kláves Chucka Wagona pro zvuk kapely. Zjemnily jeho punkovou hrubost a učinily ho nezaměnitelným.
Rozpustilá vypalovačka Walk Like an Egg klame pomalejším intrem, aby se rozjela mezi nejhitovější fláky alba. Po rozpustile agresivním kousku Curb Job následuje auťácký nářez Shake & Bake, který asi nejvíce odpovídá škatulce punk.
Neustále překvapující ISD
Právě zní uklidňující tóny závěrečné instrumentálky Rondo. Jako jediná se nevejde do tří minut, tak trochu zavání popíkem, ale také skvěle ukazuje cit a smysl Dickies pro melodičnost. Jejich premiérové elpíčko The Incredible Shrinking Dickies patří mezi klenoty raného rozletu punku (v britské hitparádě vystoupalo až na 18. příčku) a díky jeho povedené rozmanitosti v něm při každém poslechu objevíte něco nového. Ty jo, slušná paranoja, jako kdybych psal o artrocku a ne o punku, shit.
Dickies – The Incredible Shrinking Dickies: rekapitulace
- Výroba: A&M (USA)
- Vydání: únor 1979
- Délka: 27 min
- Obsazení: Leonard Graves Phillips (zpěv, piano), Stan Lee (kytara), Chuck Wagon (klávesy, saxofon), Billy Club (baskytara), Karlos Kaballero (bicí)
HODNOCENÍ: 4/5