Alan Grant
Sám sice moc vlastních hrdinů a sérií nevymyslel (šílenci Anarky, Bogie Man, Zsasz, Ventriloquist), do komiksové historie se však skotský scenárista Alan Grant (7. 2. 1949 – 20. 7. 2022) zapsal více než výrazně. V oboru pracoval od roku 1967 (nakladatelství DC Thompson) a za svou kariéru stihl napsat stovky scénářů především akčního a fantastického charakteru.
Pro 2000 AD se podílel na kraťasech Tharg's Future Shocks, příhodách mutanta Johnnyho Alphy (Strontium Dog), humoristické sci-fi Ace Trucking Co., případech soudkyně Cassandry Anderson, a především na dobrodružstvích svého milovaného Soudce Dredda. Z ostatních nakladatelů nejvíce spolupracoval s DC komiks, kde psal hlavně Batmana (Konec temných rytířů, Katastrofa, Poslání Temného rytíře…) a Loba (Bullíkův případ, Mobydyk, Sedm zbytečných…).
Blake a Mortimer
Jeden z nejslavnějších belgických komiksů Blake a Mortimer (Blake et Mortimer) zůstává v České republice prakticky neznámý, přitom k roku 2026 vyšlo 31 alb s celkovým rozsahem přes 1 500 stránek a celosvětovým nákladem kolem 18 milionů kusů. Poprvé se tahle odvážná dvojka, zkušený kapitán Francis Blake a vážený vědec Philip Mortimer, představila čtenářům časopisu Le Journal de Tintinv září 1946.
Její tvůrce, belgický scenárista a kreslíř Edgar P. Jacobs, ji poslal do boje proti zlovolné žluté říši ve třetí světové válce. Celé dobrodružství Tajemství Espadonu nakonec vyšlo ve třech albech a zájem čtenářů si vynutil další pokračování. Tak postupně vzniklo Tajemství velké pyramidy (1955), Žlutá maska (1956), Záhada Atlantidy (1957), SOS Meteory (1959), Ďábelská léčka (1962), Aféra s náhrdelníkem (1967) a Tři vzorce profesora Sata (1977/1990). Po smrti Jacobse se série jako národního pokladu ujali další autoři včetně Jean Van Hamma. Výsledkem se staly nové příhody obou dobrodruhů jako Aféra Francis Blake (1996), Svatyně Gondwany (2008) nebo Osm hodin v Berlíně (2022).
Chuck Norris
Nejznámější akční hvězda? Možná. Nejikoničtější? Určitě! Chuck Norris se narodil 10. března 1940 v Oklahomě. Měl irské a indiánské předky, sloužil v Jižní Koreji, pak se začal věnovat bojovému umění a později dokonce vytvořil vlastní styl Chun Kuk Do. První zkušenost se stříbrným plátnem získal v roce 1968, kdy si zahrál darebu, kterému v Domě sedmi rozkoší nakopal do čenichu Dean Martin.
Sedmdesátky zastihly Norrise ve fázi hledání. Po famózním závěrečném souboji v Koloseu v Bruce Leeho hitovce Cesta draka se zdálo, že ho čeká oslnivá kariéra. Místo toho se prokousával pofidérním snímky jako Masakr v San Franciscu. První náznak skutečného úspěchu se objevil v Bourákovi (1976), aby konečně přišel v thrilleru Správní chlapi nosí černou (1978). Osmdesátky znamenaly Norrisův vrchol – dlouhé plejádě akčních nářezů, často v produkci legendárního studia Cannon, dominují Osamělý vlk McQuade, válečná trilogie Nezvěstní v boji, šílená Invaze U.S.A. a drama Delta Force.
Od 90. let už se ve filmu objevuje pouze sporadicky (důkazem budiž mihnutí ve Stalloneho supertýmovce Postradatelní 2), zato triumfuje v televizi. Seriálem Walker, Texas Ranger tehdy bodoval i u nás na obrazovkách TV Nova. Českým fanouškům se připomněl ještě jednou – v reklamní kampani mobilního operátora ho nešlo přehlédnout. Během kariéry si Chuck Norris i díky množství parodických vtípků na svou osobu vybudoval těžce kultovní status. Zemřel 19. března 2026.
Konečná
Docela příjemná jednohubka Konečná (The Last Stand, 2013) posílá tak trochu vypelichaného Arnolda Schwarzeneggera jako šerifa Marka do zapadlé díry Sommerton kdesi na americko-mexické hranici. Právě tady se má svým superrychlým, nabušeným auťákem dostat na jih uprchlý drogový boss Gabriel Cortez (Eduardo Noriega). Jeho kumpáni už pro něj staví most přes kaňon, když ho postarší zástupce zákona docela náhodou objeví.
Podívaná je to náramná, zábavná a velice svižná, plná honiček, přestřelek a výbuchů. Obzvláště, pokud se tváříte, že si nevšímáte neskutečné neschopnosti, nebojme se říci až debility FBI, vedené nepříliš důvtipným Johnem Bannisterem (Forest Whitaker). Snad to takhle nefunguje ve skutečnosti, jinak se jedná o milou připomínku Arnoldova charismatu, výlet do nekomplikované estetiky devadesátek a přehlídku artilérie v čele s kulometem Vickers z první světové.
Ramones
Kdo stvořil punkrock? Hodilo by se říct Sex Pistols, ale možná nejcitovanější kapelou žánru – a mimo britské ostrovy určitě – byly newyorští Ramones. Vznikli v roce 1974 ještě před anglickou punkovou explozí, a protože skoro vůbec neuměli hrát, vsadili na jednoduché, řízné a rychlé písničky sestavené mnohdy třeba ze tří akordů. Z původní sestavy (Joey – zpěv, Johnny – kytara, Dee Dee – basa, Tommy – bicí… příjmení jsou zbytečná, oficiálně všichni používali Ramone) se nejčastěji střídali bubeníci, v roce 1989 Dee Deeho nahradil C.J.
Eponymní debutové elpíčko začínající hitovkou Blitzkrieg Bop se slavným pokřikem Hey Ho, Let´s Go! vydali v roce 1976. Na následující minitour na ostrovech přijížděli už jako punkoví pionýři, kteří svou hudbou, oblečením (černé kožené bundy, roztrhané džíny a tenisky), provedením koncertů (krátké songy startované ikonickým odpočtem 1-2-3-4!) i divokým životním stylem místní subkulturu značně ovlivnili. Po celou kariéru bohatě vystupovali i vydávali nové desky. Když to v roce 1996 zabalili, zůstalo po nich poctivých 14 řadovek s nesmrtelnými nářezy jako Sheena Is A Punk Rocker, Rock´n´roll High School nebo Pet Semetary (deska Brain Drain).
Robert Erwin Howard
Zakladatel literárního subžánru meč & magie (sword & sorcery) Robert Erwin Howard se narodil 22. ledna 1906 v Texasu. Od útlého dětství zbožňoval dobrodružné příběhy, historické legendy a brzy se rozhodl pro dráhu spisovatele. Spolu s J. R. R. Tolkienem a H. P. Lovecraftem patřil k nejvlivnějším autorům moderní fantasy a hororu.
Jeho nejslavnější postavou se bezpochyby stal barbarský Cimmeřan Conan, který se poprvé objevil v magazínu Weird Tales v roce 1932. K jeho dalším slavným hrdinům se řadí puritán Solomon Kane, pirát Cormac Mac Art, válečnice Rudá Sonja, král Kull a řada dalších. 11. června 1936 spáchal sebevraždu kvůli psychickým problémům.
Setkání s Rámou
Klasický sci-fi román o střetnutí lidstva s mimozemskou civilizací Setkání s Rámou (Rendezvous with Rama) napsal A. C. Clarke už v roce 1973. Toto letí. Na ufony se však podíval trochu jinak než ostatní autoři – kdepak, žádní militantní zelení mužíci s cílem vyhladit či alespoň zotročit Zemi. Právě naopak, lidé posílají výpravu k průzkumu obří vesmírné lodě, která bez známek života prolétá naší sluneční soustavou.
Po přistání na povrchu gigantického kosmického plavidla čeká na Pozemšťany jedno překvapení za druhým. Prakticky všechna spojují tři činitelé: absence živých bytostí, nesmírné rozměry lodě a nepochopení, k čemu vlastně slouží její vybavení. Kniha plná tajemství a nezodpovězených otázek sklidila velký úspěch (ceny Hugo a Nebula) a dočkala se 5 pokračování: Návrat Rámy (1989), Zahrada Rámova (1991), Ráma tajemství zbavený (1993), Poslové Rámových světů (1996) a Noc dvojího úplňku (1999).
Švédská trojka
Dnes již zavátá prachem pozapomnění třetí řadová deska Tří sester Švédská trojka vyšla 3. 3. 1993. Pro kapelu se však stala jednou z nejzásadnějších – alko-hospodský garážový punk (kterým se proslavila na debutu Na kovárně to je nářez) zde definitivně po výrazově rozpačité, byť jinak výtečné dvojce (Alkáč je největší kocour) přetavila v barvitý, cirkusácký poprock ze života, se kterým se dobře živí dodnes.
Švédské trojce navíc nelze upřít slušnou nálož dobových i evergreenových hitů. Po svého času nesmírně populární Baladě nebo předělávce Dylanovy hymny Knockin' on Heaven's Door (Tragédie v JRD Čifáre) teď už neštěkne ani pes, zato dálniční odrhovačku Pijánovka a kanibalistické dobrodrůžo Lidojedi hraje skupina na koncertech dodnes. K hodně povedeným kouskům lze přidat i Plesové ráno, Aparát, Maminku či další coversongy O melouny boj (Lonely Boy – Sex Pistols) a Namol pít (Barrel's Round – Macc Lads).